Autor obrázku: Chris Martin http://en.wikipedia.org/wiki/User:BooyabazookaKombinatorické myšlení

Kombinatorika trochu jinak

Kombinace s opakováním

diskuze, ke stažení v PDF: zadání

Úloha č. 1

(Nejde o výsledky, rozdělte podúlohy do skupin. Více.)
Následující úloha se skládá z několika podúloh. Rozdělte podúlohy do několika skupin (může to být i jen jediná skupina) tak, že všechny podúlohy v jedné skupině mají stejný výsledek. Výsledek podúloh v rámci skupiny není nutné určit a není podstatný. Hledejte důvody pro svá rozhodnutí. Skrýt.

  1. (a) Eliška dostala za úkol koupit banány, pomeranče a broskve. Počty kusů si může zvolit sama (klidně nějaké nulové), dohromady jich ale má koupit přesně 15. Kolika způsoby to může udělat?

  2. (b) Martin omylem dostal patnáct výtisků té samé učebnice a chce je uložit do tří šuplíků ve svém stole. Kolika způsoby může Martin učebnice mezi šuplíky rozdělit?

  3. (c) Pro kolik trojic nezáporných celých čísel (a, b, c) platí a+b+c = 15? Trojice (6,5,4) a (5,4,6) považujeme za různé.
  4. (d) Pro kolik trojic kladných celých čísel (x, y, z) platí x+y+z = 18?

  5. (e) Jirka rozdělil čísla od 1 do 15 do tří skupin. Na svá oblíbená, svá neoblíbená a ta, na něž nemá názor. Kolik způsoby to mohl udělat?

Výsledek: (skrýt)

(a) = (b) = (c) = (d)

Výsledek
Řešení: (skrýt)
  1. (a) \Leftrightarrow (b) Eliška se rozhoduje, kolik koupí banánů, kolik pomerančů a kolik broskví. Martin se rozhoduje, kolik učebnic dá do 1. šuplíku, kolik do 2. a kolik do 3. šuplíku. V principu jde o totéž rozhodování, pouze se banán zaměnil za 1. šuplík, pomeranč za 2. šuplík a broskev za 3. šuplík.

  2. (b) \Leftrightarrow (c) Jednoznačnou korespondenci dostaneme, když počet učebnic v 1. šuplíku označíme písmenem a, ve 2. šuplíku písmenem b a ve 3. šuplíku písmenem c.

  3. (c) \Leftrightarrow (d) Trojici (a,b,c) přiřadímě trojici (x,y,z) tak, že každé z čísel a, b, c zvětšíme o 1. Tedy přesněji zvolíme x=a+1, y=b+1, z=c+1, čímž zajistíme, že x, y, z jsou kladná a jejich součet je 18. Naopak též každé trojici (x,y,z) přiřadíme trojici (a,b,c) tak, že každé čísel zmenšíme o 1. Tedy zcela analogicky a=x-1, b=y-1, c=z-1, díky čemuž jsou čísla a, b, c nezáporná a dávají součet 15.

  4. (e) Jirkovo rozhodování je jiné. Když čísla rozdělí například takto:

jedná se o jiné rozdělení než

Přitom počty oblíbených a neoblíbených čísel, i čísel, na něž nemá názor, jsou v obou případech stejné. Jirka tedy může čísla rozdělit mnohem více způsoby než Martin, u kterého hraje nakonec roli jen to, kolik učebnic skončí ve kterém šuplíku.

Poznámka: Jirkovu úlohu bychom mohli i vyřešit, ale to není hlavním cílem. Jirka se u každého čísla rozhodne, zda bude jeho oblíbené, neoblíbené, nebo na něj nebude mít názor. Přiřazuje tedy číslům písmena O (oblíbené), N (neoblíbené) a B (bez názoru). Například dříve zmíněným rozdělením by přiřadil posloupnosti písmen Takové přiřazení je vzájemně jednoznačné. Počet posloupností 15 písmen se přitom snadno spočítá jako 3\cdot3\cdot3\dots3=3^{15}.

Řešení

Úloha č. 2

(Nejde o výsledky, rozdělte podúlohy do skupin. Více.)
Následující úloha se skládá z několika podúloh. Rozdělte podúlohy do několika skupin (může to být i jen jediná skupina) tak, že všechny podúlohy v jedné skupině mají stejný výsledek. Výsledek podúloh v rámci skupiny není nutné určit a není podstatný. Hledejte důvody pro svá rozhodnutí. Skrýt.

  1. (a) Na kole štěstí lze vyhrát 50 různých sekaček na trávu. Zatočíme jím třikrát a odpovídající tři výhry si odvezeme domů. Kolika způsoby pro nás může účast u kola štěstí dopadnout? (Dva způsoby považujeme za různé, pokud jsme si domů dovezli různé sady sekaček.)

  2. (b) Kolika způsoby může skončit následující program? (Výstupem může být například (5, 38, 38) nebo (1, 7, 15).)

  • (c) Kolika způsoby lze z 50 závodníků vybrat trojčlenný tým?

  • (d) Pro kolik padesátic nezáporných celých čísel x_1, x_2, …, x_{50} platí, že jejich součet je roven 3?

  • (e) Mezi padesát nemocnic je třeba rozdělit tři identické krabice s léky. Kolika způsoby to lze provést, je-li přípustné posílat více krabic do jedné nemocnice?

    Výsledek: (skrýt)

    (a) = (b) = (d) = (e)

    Výsledek
    Řešení: (skrýt)
    1. (a) \Leftrightarrow (b) Sekačky na kole štěstí očíslujeme čísly 150. Pak tedy „vyhrajeme“ nějaká tři čísla, například (38, 5, 38). Jde nám jen o to, které sekačky si odvezeme domů (ne o to, v jakém pořadí jsme se vyhráli), takže do auta je můžeme nakládat například seřazené pěkně od nejmenšího čísla po největší. Tím například výhra (38, 38, 5) bude do auta naložena stejně jako předchozí výhra (38, 5, 38). To je ale přesně ten samý proces, jaký provádí program.

    2. (c) Výběr trojčlenného týmu závodníků se od výhry sekaček liší. V trojčlenném týmu jsou vždy tři různí závodníci, zatímco sekačky mohou být i stejné. Počet trojčlenných týmů je proto menší než počet výher u kola štěstí.

    3. (a) \Leftrightarrow (d) Sekačky opět očíslujeme čísly 150. Počet sekaček číslo 1, které jsme vyhráli, označíme x_1. Počet sekaček číslo 2, které jsme vyhráli, označíme x_2, atd. Tím je každá výhra jednoznačně převedena na padesátici nezáporných čísel x_1, x_2, …, x_{50} se součtem 3. Naopak též zadáním padesáti nezáporných čísel se součtem 3 máme jednoznačně určeno, které sekačky a v jakém počtu jsme vyhráli.

  • (d) \Leftrightarrow (e) Počet krabic přidělených první nemocnici označíme x_1. Počet krabic přidělených druhé nemocnici označíme x_2, atd. Tím dostaneme padesátici nezáporných čísel x_1, x_2, …, x_{50}, jejichž součet je 3. Naopak i každá padesátice jednoznačně říká, kterým nemocnicím byly krabice přiděleny.

  • Řešení

    Úloha č. 3

    (Nejde o výsledky, rozdělte podúlohy do skupin. Více.)
    Následující úloha se skládá z několika podúloh. Rozdělte podúlohy do několika skupin (může to být i jen jediná skupina) tak, že všechny podúlohy v jedné skupině mají stejný výsledek. Výsledek podúloh v rámci skupiny není nutné určit a není podstatný. Hledejte důvody pro svá rozhodnutí. Skrýt.

    1. (a) Kolik existuje posloupností délky 10, v nichž je sedmkrát zastoupen čtvereček „$\square$“ a třikrát přepážka „$|$“?
    2. (b) Kolika způsoby může skončit následující program?

  • (c) Pro kolik čtveřic nezáporných celých čísel (a, b, c, d) platí a+b=c+d = 7?
  • (d) Kolika způsoby může skončit následující program?

  • (e) V tašce s nafukovacími balónky je jich alespoň 100 od každé ze čtyř barev (modrá, červená, zelená a oranžová). Vybereme z ní sedm balónků. Kolika způsoby může výběr skončit?

    Výsledek: (skrýt)

    (a) = (b) = (d) = (e)

    Výsledek
    Řešení: (skrýt)
    1. (a) \Leftrightarrow (b) Výstupem programu je posloupnost délky 10, v níž je 7krát zastoupen znak \square a 3krát zastoupen znak |. Jde tedy pouze o to, zda program může skončit libovolnou takovou posloupností. K tomu potřebujeme pro danou posloupnost, např. \square\square\square||\square\square|\square\square, vyrobit vhodný vstup programu. Písmenem a označme počet čtverečků před 1. přepážkou (ve zde uvedeném příkladě a=3). Písmenem b označme počet čtverečků mezi 1. a 2. přepážkou (zde b=0), písmenem c počet čtverečků mezi 2. a 3. přepážkou (zde c=2) a konečně písmenem d počet čtverečků za 3. přepážkou (zde d=2). Pro tento vstup je výstupem daná posloupnost znaků.

    2. (c) Tato část je odlišná.

    3. (b) \Leftrightarrow (d) Výstupy obou programů lze na sebe převést. Nejdříve převedeme výstup programu z části (d) na výstup programu z části (b). Mezi skupiny barevných koleček dáme přepážky a poté všechna barevná kolečka změníme na čtverečky. Analogicky můžeme převést i výstup program z části (b) na výstup programu z části (d) (čtverečky nejdříve změníme na barevná kolečka a poté odstraníme přepážky).

    4. (b) \Leftrightarrow (e) Při výběru balónků zřejmě nakonec nezáleží na tom, v jakém pořadí jsme modré balónky vytáhli, ale pouze kolik jsme jich vytáhli. Jejich počet označíme a. Podobně označíme počet červených b, počet oranžových c a počet zelených d. Tím dostaneme jednoznačnou korespondenci mezi výběrem balónků a čtveřicí nezáporných celých čísel (a,b,c,d), pro kterou a+b+c+d=7. Výběru si tak jednoznačně odpovídají se vstupem programu a už dříve jsme si rozmysleli, že vstup programu z části (b) si jednoznačně odpovídá s jeho výstupem.
    Řešení

  • Úloha č. 4

    (Nejde o výsledky, rozdělte podúlohy do skupin. Více.)
    Následující úloha se skládá z několika podúloh. Rozdělte podúlohy do několika skupin (může to být i jen jediná skupina) tak, že všechny podúlohy v jedné skupině mají stejný výsledek. Výsledek podúloh v rámci skupiny není nutné určit a není podstatný. Hledejte důvody pro svá rozhodnutí. Skrýt.

    1. (a) Kolika způsoby lze rozdělit 14 identických předmětů do čtyř šuplíků?
    2. (b) Kolik je posloupností délky 17 složených ze 14 symbolů \square a tří symbolů |?
    3. (c) Kolik je posloupností délky 17 složených ze 14 symbolů | a tří symbolů \square?
    4. (d) Kolika způsoby lze rozdělit tři identické předměty do 14 šuplíků?
    5. (e) Kolika způsoby lze rozdělit tři identické předměty do 15 šuplíků?

    Výsledek: (skrýt)

    (a) = (b) = (c) = (e)

    Výsledek
    Řešení: (skrýt)
    1. (a) \Leftrightarrow (b) Rozdělení předmětů do šuplíků zaznamenáme pomocí symbolů \square (předmět) a | (oddělovač). Počet \square před 1. oddělovačem symbolizuje počet předmětů v 1. šuplíku. Počet \square mezi 1. a 2. oddělovačem symbolizuje počet předmětů ve 2. šuplíku, atd. Rozdělení předmětů lze tedy zakódovat pomocí symbolů a naopak i z posloupnosti symbolů kóduje rozložení předmětů v šuplících.

    2. (b) \Leftrightarrow (c) Vzájemnou záměnou symbolů \square a | převedeme posloupnost z části (b) na posloupnost z části (c) a naopak.

    3. (d) Tato část je odlišná. Rozdělení předmětů do šuplíku budeme kódovat stejně jako v části (a). Na rozlišení 14 šuplíků budeme potřebovat 13 oddělovačů. Rozdělení předmětů lze tedy jednoznačně zakódovat pomocí posloupnosti 13 symbolů | a 3 symbolů \square.

    4. (c) \Leftrightarrow (e) Kódování rozdělení předmětů do šuplíků bude stejné jako v předchozích částech. Na rozlišení 15 šuplíků potřebujeme 14 oddělovačů | a 3 předměty zakódujeme pomocí 3 symbolů \square.
    Řešení